vtip

30. 01. 2011 | † 15. 02. 2013 | kód autora: 85u
Dvě děti si hrají na písku. Jedno se nesměle zeptá druhého:
"Hej, kolik ti je?"
"Či nebo čiži."
"Tak či, nebo čiži?"
"Nó, či nebo čiži."
"Hele, koužíš?"
"Jó."
"Chlašťáš?"
"Jó."
"Šploště ňaďáváš?"
"Kujva JO!"
"Šouložíš?"
"Čo to jé?"
"Takže či!"
 
 
Potká babička malého chlapečka, který mluví strašně sprostě, a říká mu: "Chlapečku, ty jsi tak sprostý, až mi z toho běhá mráz po zádech!"
Chlapeček jí klidně odpoví: "Ty vole bábo, kdybys slyšela, jak mluví můj fotr tak vole zmrzneš!"
 
Jednou se zvířátka v lese domluví, že si nebudou znečišťovat svůj vlastní les a že si postaví kadibudku. Slovo dalo slovo a zvířátka si na paloučku vybudovala krásnou kadibudku. Druhý den jde kolem jelen a kouká, že je v kadibudce rozbité okénko. Svolá proto všechny zvířátka a povídá: "V kadibudce je rozbité okénko, může mi k tomu někdo něco říct?" Přihlásí se veverka a povídá: "No, víš jelene, hopkám si to takhle z větvičky na větvičku a v najednou se mě ptá medvěd z kadibudky, jestli nemám blechy. Tak jsem mu řekla, že ne, on mě popadnul, vytřel si se mnou prdel a prohodil mě okénkem." "Tak tohle by teda nešlo medvěde, budeš se chovat slušně", povídá na to jelen. Jelen okénko zasklí a jde domů. Další den, jde jelen zkontrolovat kadibudku a vidí, že je opět rozbité okénko. Znovu si zavolá zvířátka a povídá: "Zvířátka, zase je rozbité okénko, může mi k tomu někdo něco říct?" Přihlásí se zajíček a povídá: "No víš, hopkám si to takhle z mechu na mech, když se mě medvěd z kadibudky ptá, jestli nemám blechy. Tak jsem mu řekl, že ne, on mě popadnul, vytřel si se mnou prdel a prohodil mě oknem." Jelen už je nasranej a povídá medvědovi: "Tak poslouchej, ještě jednou se to bude opakovat, dojdu za myslivcem, on ně zastřelí a bude pokoj." Jelen znovu zasklí okénko a jde domů. Další den jde znovu zkontrolovat kadibudku a co nevidí. Kadibudka je rozmetaná na kaši po celé pasece. Znovu si pozve na kobereček všechna zvířátka a povídá. Co má znamenat ta rozmetaná kadibudka na pasece? Může mi k tomu někdo něco říct? Přihlásí se ježek a povídá: "Já bych věděl...."
 
 
Na paloučku v lese stojí vlčí hospoda. Každý víkend je v ní natřískáno vlky, hlava na hlavě. Když jsou vlci v nejlepším, najednou se rozletí dveře, stojí tam malý zajíček a výhružně zařve na celý lokál: "Kdo si myslí, že je frajer, ať vstane!" Vlci sedí, koukají jako opaření a nikdo se ani nehn...

.... "Fajn," povídá zajíček, "v tom případě mi všichni dáte kačku." Vlci mu poslušně zaplatí, zajíček shrábne peníze a práskne za sebou dveřmi. Další víkend se situace opakuje. Znovu, když jsou vlci v nejlepším, objeví se zajíček a zařve na celý lokál: "Kdo si myslí, že je frajer, ať vstane." Ani tentokrát se vlci nedokáží vzpamatovat. "Takže mi dáte všichni kačku," povídá zajíček. Vlci opět zaplatí, zajíček shrábne peníze a práskne za sebou dveřmi. Když zajíček odejde, vlci se vzpamatují a povídají: Vždyť je to naše hospoda, je nás tu padesát, každý z nás stačí na sto takových králíků. Až přijde znovu, všichni vstaneme. Tak se vlci domluvili a následující víkend netrpělivě očekávali zajíčka. Stejně jako minule, zajíček rozrazí dveře a zařve na celý lokál: "Kdo si myslí, že je frajer, ať vstane." Vlci se na sebe podívají a všichni do jednoho vstanou. Vtom se rozletí dveře hospody podruhé, stojí v ní obrovský medvěd a povídá: "Frajeři to maj za bůra, ostatní za kačku."

 
 
Zvoní mobil v posilovně, zvedne jej funící muž: "Prosím." "Ahoj miláčku, jseš v posilovně?" ptá se žena. "Ano jsem, co potřebuješ" odpoví muž otráveným hlasem. "Tak to je fajn. Já jsem ti jen chtěla říct, že ten kožich jak stál 150 tisíc, tak ho slevili na 80. Že si ho můžu koupit?" Škemrá žena. "Ale jo." "Ty jsi hodný. A víš jak jsme chtěli jet na ty Seychely a zdálo se nám to za půl milionu drahé? Tak oni to slevili jen na 400 tisíc. Co říkáš, nemám to vzít?" "Dobře, ale jen s plnou penzí," zamumlá muž. "Jo to já zařídím. A když máš takovou dobrou náladu, tak stojím zrovna před autosalonem Mercedesu a víš jak jsme se dívali na ten za 3 miliony, tak si představ, že oni ho slevili na dva miliony. Nemám ho rovnou zaplatit?" "Ale jo, ale jen stříbrnou metalízu," řekne muž docela otráveně. "Jo, jo, oni to zrovna ve stříbrné mají. Tak to je super, ty jsi dnes tak zlatý! Tak čau," zaševelí sladkým hláskem žena a položí mobil. Muž v posilovně také a se zvednutým telefonem nad hlavou zakřičí: "Chlapi, nevíte čí je to mobil?"
 
Manželé po 20 letech sedí v restauraci, jedí a najednou k muži přistoupí krásná dlouhonohá blondýnka, políbí ho a praví: "Miláčku, uvidíme se i dnes večer?"
On jí odpoví: "Ale samozřejmě, kočičko."
Blondýnka odejde a šokovaná manželka se ptá manžela: "Kdo to byl?!"
Manžel klidně odpoví: "Moje milenka."
Manželka dostane hysterický záchvat, vříská na muže: "Ty darebáku, já se s tebou rozvedu, tohle to nestrpím...!!!"
Manžel nadále pokojně odpověděl: "OK, rozvedeme se, ale zapomeň na ty dovolený v Karibiku, norkový kožichy, lyžování v Alpách..."
Manželka rychle ztichne, nastane napjaté ticho, ve kterém manžel pokojně pokračuje v jídle. Okolo přechází starší pán s krásnou brunetkou, pozdraví se s manželem a manželka se ptá:
"A to byl kdo?"
Manžel na to: "Kolega z práce se svojí milenkou."
Manželka je chvíli ticho a potom říká: "Pch, ta naše je hezčí."
 
Chlapa bolí loket a chce jít za doktorem. Kamarád mu řekne: "Neblbni, Američani už na to mají počítač, zrovna ho testují u nás v lékárně. Je to levnější než doktor a jenom je zapotřebí donést vzorek moči." Chlap si řekne, že nemá co ztratit, donese do lékárny vzorek moči, hodí ho do počítače, hodí tam desetikačku. Ozve se bzukot, hrkot a cinknutí, vyjede kousek papíru, na kterém stojí: Mate tenisový loket - Namáčejte si ho v horké vodě - Kloub nenamáhejte - Zlepší se to do dvou týdnů. Chlápek je spokojen, ale hned si říká, jestli by se ten počítač nedal ošálit. Rozhodne se, že to zkusí. Doma nalije do zavarovačky vodu z vodovodu, přidá kus slin od psa, moč od dcery a od manželky a po chvíli onanování i vzorek ejakulátu. Všechno smíchá, donese do lékárny, vzorek hodí do počítače, odkud se ozve bzukot, hrkot a cinknutí, vyjede kousek papíru a na něm je napsáno: Voda ve vaší domácnosti je příliš tvrdá, přidávejte do ní sodu. Váš pes má blechy, umyjte ho v protibleším šamponu. Vaše dcera užívá kokain, dejte ji na terapii. Vaše manželka je těhotná. Jsou to dvojčata, obě holky. Nejsou Vaše. Pořiďte si právníka. - A jestli nepřestanete onanovat, tak se Vám ten tenisový loket nikdy nezahojí!
 
 
Muž se prochází po kalifornské pláži, ponořen do modliteb. Náhle se roztrhnou mraky, zazáří jasné světlo a on uslyší Boží hlas: "Za to, že se upřímně modlíš, ti splním jedno přání."
Muž bez rozmýšlení povídá: "Chtěl bych, abys postavil most až na Havaj, abych si tam mohl kdykoli zajet." Na to Bůh odpoví: "To je velmi náročné přání. Uvědomuješ si, kolik takový most bude muset mít pilířů? Kolik oceli se na to spotřebuje? A napadlo tě, jak ty pilíře budou dlouhé, když je oceán hluboký několik kilometrů? Zkus se ještě jednou zamyslit a přej si něco, co by potěšilo i mě." Muž chvíli přemýšlí a konečně řekne: "Pane, přál bych si rozumět své ženě. Chtěl bych vědět, na co myslí, když mlčí, proč někdy pláče a přitom tvrdí, že se nic neděje, chtěl bych znát všechna její přání, která mi naznačuje způsobem, jemuž nerozumí...

...."
Po chvilce ticha Bůh povídá: "Chceš na tom mostě dálnici o dvou nebo o čtyřech pruzích?"

 
 
 
První školní den na americké střední škole představuje učitelka nového žáka, Sakiro Suzuki z Japonska. Hodina začíná a učitelka se ptá:
"Uvidíme, kdo ovládá kulturní historii Ameriky? Kdo řekl: 'Dejte mi svobodu nebo mě zabte?'"
Hrobové ticho ve třídě, jen Suzuki zvedne ruku:
"Patrick Henry 1775 ve Philadelphia."
"Výborně Suzuki, a kdo řekl: 'Stát je národ a národ nesmí zhynout?'"
Suzuki se postaví:
"Abraham Lincoln 1863 ve Washington."
Učitelka se podívá na žáky a říká:
"Stydím se za vás, Suzuki je Japonec a zná americkou historii lépe než vy!"
Zezadu se ozve tichý hlas:
"Polib mi prdel, zasraný Japončíku!"
"Kdo to řekl?" zvolá učitelka.
Suzuki zvdne ruku a bez vyzvání odpoví:
"General McArthur 1942 in Guadalcanal, a Lee Iacocca 1982 při valné hromadě firmy Chrysler."
Třída je zcela ticho jen zezadu se ozve:
"Je mi z toho na blití!"
Učitelka křičí: "Kdo to byl!"
Suzuki odpovídá okamžitě: "George Bush senior japonskému premierovi Tanakovi v průběhu oběda, Tokio 1991."
Jeden ze studentů se postaví a otráveně řekne: "Vyhul mi!"
Učitelka hystericky: "A dost! Kdo to byl teď?"
Suzuki bez mrknutí oka: "Bill Clinton Monice Levinsky,1997 ve Washington, Oválná pracovna Bílého domu."
Další ze studentů se postaví a zařve: "Suzuki je hromada sraček!"
A Suzuki opět klidně: "Valentino Rossi při Velké ceně motocyklů v Brazilii 2002."
Třída zcela propadne hysterii, učitelka upadá do bezvědomí, dveře se otevřou a vejde ředitel:
"Kurva, takový bordel jsem ještě neviděl!!"
Suzuki: "Vladimír Špidla ministru financí při předložení státního rozpočtu,Praha 2003."
 
Letí policajt a prase ve vesmírné lodi. Oba mají přesně rozdělené úkoly! Prase má za úkol,až se rozsvítí červená kontrolka, stiskout červené tlačítko a vyslechnout další instrukce, policajt má za úkol při rozsvícení zelené kontrolky stisknout zelené tlačítko a rovněž vyslechnout istrukce! Tak letí,letí a najednou svítí červené tlačítko, prase zmáčkne kopýtkem červené tlačítko a slyší: "odpoj přídavné nádrže, vypni startovací motory a změň kurz na 5-2-3§! Policajt se vyděsí jaké úkoly čekají na něho,když prase dostalo tak náročné úkoly.
Letí dál a najednou se rozsvítí zelená kontrolka, policajt tedy zmáčkne zelené tlačítko a poslouchá: "dej nažrat praseti a hlavně, probůh, na nic nesahej"!!!
 
 
 
Potkali se podovolené čtyři krokodýlové a vyprávějí si zážitky z léta.
První povídá já jsem sežral angličana a ten byl tak svalnatej, že jsem byl celej den tak napruženej, že jsem se nemohl ani potopit.
Druhý na to já jsem sežral francouze a ten byl tak opilej, že se mi ještě dva dny točila hlava.
Třetí povídá já jsem zase sežral rusa a ještě tři dny jsem musel plivat medaile.
Čtvrtý na to, tak já jsem sežral českýho policajta a ten měl tak dutou hlavu, že se do dneška nemůžu potopit.
 
Pán se prochází po obchodě s drobným zvířectvem a najednou si všimne papouška, který nemá žádné nohy a přesto sedí na bidýlku. Pán se nahlas podiví: "Co se stalo tomu papouškovi?"
Papoušek: "Já už jsem se tak narodil, takže jsem papoušek - mrzák."
Pán: "Cože? Ty umíš mluvit a dokonce i odpovídat na otázky?"
Papoušek: "Jasně. Já jsem velmi inteligentní papoušek."
Pán: "Aha. Tak mi vysvětli toto: jak se, prosím tě, udržíš na bidýlku, když nemáš nohy?"
Papoušek: "Je to sice dost trapné, ale když to chcete vědět: obtočím pevně svého lulánka kolem bidýlka a tak se udržím. Naštěstí to díky peří není vidět."
Nadšený pán si papouška koupí. Týdny ubíhají a papoušek je senzační. Má velký smysl pro humor, je sympatický, o všem si dokáže povídat - pán v něm prostě našel skvělého společníka.
Jednoho dne se pán vrátí z práce, papoušek udělá tiše: "Ssssss" a naznačuje křídlem, aby šel pán k němu. Když se tak stane, papoušek spustí: "Nevím, jak bych vám to řekl, ale týká se to vaší ženy a pošťáka."
Pán: "Co to neslyším?"
Papoušek: "Když totiž dnes pošťák přinesl poštu, vaše žena mu otevřela jen v noční košilce a vášnivě ho políbila."
Pán: "COŽE? A co bylo dál?"
Papoušek: "Pošťák vešel do bytu, vyhrnul jí košilku a začal ji laskat po celém těle."
Pán: "Bože! Co bylo dál?"
Papoušek: "Pak si pošťák klekl a začal ji líbat po celém těle. Začal u ňader a pomalu pokračoval směrem dolů."
Pán: "Dál! Co bylo dál?"
Papoušek: "Dál, dál, to kdybych věděl. Postavil se mi lulánek a já jsem spadl z bidýlka."
 
 
 
Dva policisté vyjdou pozdě v noci z restaurace a vidí, jak jim v dálce mizí posledního autobus. "Co budeme dělat, tady taxíky nejezdí, jak se teď dostaneme domů?", běduje jeden.
"Víš co, tady jsou garáže dopravních podniků, vlezeme tam a jeden autobus si vypůjčíme."
"Tak dobrá", souhlasí první policista, "tak běž pro autobus, já budu hlídat."
Druhý policista tam vleze a když se půl hodiny nic neděje, vydá se ten první za ním.
"Co se děje?"
"Ale, nemůžu najít dvaadvacítku. Budeme muset ukrást třicetčtyřku a vystoupit u kostela
 
V rádii hlásí přesný čas :
"Je právě osm hodin. Pro školáky to znamená velká ručička na dvanáctce, malá na osmičce. Příslušníkům policije připomínáme že osmička vypadá jako malý sněhulák
Čekají dva policajti na trolejbus :
"Na který čekáš ?"
"Na jedničku a ty ?"
"Na dvojku."
V tom přijede trolejbus označený 12.
"Už ho tu máme."
 
Na smrtelné posteli leží 80-letý milovaný manžel, otec, dědeček. Blíží se jeho poslední chvíle na tomto světě a kolem něj se shromáždila celá rodina, žena, všechny děti, skoro všechny vnoučata a dokonce několik pravnoučat. Všichni soucitně a v tichu čekají až přijde ta chvíle.
Náhle se dědeček probere a povídá: "Povím Vám mí nejbližší své největší tajemství: Já jsem se ve skutečnosti nikdy nechtěl oženit a založit rodinu. Měl jsem všechno. Rychlá auta, krásné ženy, mnoho přátel a bohaté konto. Ale jednoho dne mi přítel pověděl: "Ožeň se a založ rodinu, protože Ti nebude mít kdo podat sklenici vody až budeš na smrtelné posteli a budeš mít žízeň. " "A tak jsem se oženil a radikálně tak změnil svůj život. Večerní diskotéky s krásnými ženami nahradilo sledování seriálů s manželkou. Autem jsem jezdil pro vás děti moje do školy a ze školy a na společné dovolené k moři. Peníze z konta se rozplynuly na vaše studia děti moje. Krásné dny svobody odnesl vítr. A teď když ležím na smrtelné posteli, víte co je nejhorší?"
"Co tatínku náš drahý?" ptají se všichni.
"Nemám ku*va žízeň."
 
 
 
Přijde chlápek k doktorovi, doktor se na ně podívá a pak mu říká:
"Vy máte ale červené oči, kolik toho za den asi vypijete?"
"Asi tak litr za den, někdy i dva, výjimečně i tři."
"Máte také žluté prsty. Kolik toho denně vykouříte," pokračuje doktor.
"No tak 15, někdy 25 a sem tam i 35 denně."
"To není moc dobrá životospráva. A kolikrát se milujete," ptá se dále doktor.
"Tak 3-4 krát měsíčně, někdy 6 krát, sem tam i 8 krát."
"Vidíte, Vaše špatná životospráva má neblahý vliv na Váš sexuální život."
"Ale pane doktore, co byste čekal od obyčejného venkovského faráře?"
 
 
"Ahoj Mařenko, dlouho jsem tě neviděla, jak se máš, co rodina?"
"Ále, celkem to jde, dcerka se vdala moc dobře. Ten její hodně vydělává, takže holka je doma, ráno nemusí vstávat, pak sedí u holiče, pak se sejde s kamarádkami na kafe a dortík, večer s mužem na večeři do restaurantu. No zkrátka super. No a co syn?"
"Ten neměl takové štěstí. Furt v práci. Vzal si mrchu, která se jen válí, vysedává u holiče, kafrá s kamarádkama po kavárnách a ani večeři mu neudělá, takže jí jen po hospodách."
 
 
 
Jeden kouzelník pracoval na rekreační lodi a jelikož se publikum měnilo, mohl opakovat tytéž triky pořád dokola.Měl však jeden problém: Kapitánův papoušek viděl ta kouzla už tolikrát,že
už pochopil, v čem spočívají všechny ty triky, a začal narušovat show tím, že je prozrazoval. Křičel například: "Podívejte - to není ten samý klobouk. Pozor - má pod stolem schované květiny. Cha - všechny karty jsou esa." Kouzelník zuřil, ale nemohl proti tomu nic dělat, protože papoušek patřil kapitánovi. Jednou však došlo k nehodě a loď se potopila. Kouzelník se zachránil na kusu prkna, ale zjistil, že spolu s ním pluje na prkně i papoušek. Dívali se jeden na druhého, ale nepromluvili spolu ani slovo. Přešly tak tři dny a čtvrtého dne papoušek jako první promluvil: "O.K. vzdávám to. Nemůžu na to přijít. Kam jsi tu loď schoval?"
 
 
 
 
Dva tuláci se vykračují po cestě. jeden je poměrně starý a tlustý, zatímco ten druhý je mladý a vyhublý. "Řekni mi, jak bych mohl dostat pořádné jídlo?" zeptá se ten hubený.
"To je jednoduchý" odpoví ten tlustý. "Vždycky požívám stejný trik. Přijdu do velkého domu a hledám koňský koblihy. Pak počkám, až mě začne někdo z domu pozorovat a začnu ty koblihy jíst."
"To je hrozný!" řekne ten hubený.
"Neboj, vždycky, jakmile je začnu jíst, někdo vyběhne z domu a pozve mě dovnitř na jídlo."
"To je skvělý nápad", řekl ten hubený. "Díky moc."
"To nestojí za řeč", odpoví ten tlustý.
Téhož odpoledne stojí hubený tulák před velikým domem poblíž koňských koblihů. Jakmile spatří, že ho pozoruje děvčátko, začne je jíst. Po chvilce děvčátko vyběhne ven a zeptá se: "Co to děláš?"
"Jím koňský koblihy, protože mám hrozný hlad", zaskřehotá tulák.
"Ale tyhle jsou studený a suchý", poznamená děvčátko. "Běž za barák, tam jsou ještě měkký a teplý."
 
 
 
Láďa, bezdomovec, přijde na úřad práce a žádá tam o nějakou práci. Tam sedí dva chlápci a jeden na to: "Láďo, my bychom ti hrozně rádi nějakou práci dali, ale máš smůlu, nic nemáme." Láďa se nevzdává a říká: "Chlapi, ale já se znám s Havlem." Oni: "To ti tak žerem." Tak Láďa vezme telefon, vytočí Pražský Hrad, tam to vezme Havel, pokecaj, takový ty fráze, jako, jak se má Dáša, nebo, tak co kdy zase zajdeme na hrba. Ti dva jako že no a co, Havla u nás zná každej. Nereagujou. Láďa: "Chlapi, ale já se znám i s Billem Clintonem." Zase vytočí Bílý dům. Zase pokecaj (Jak se má Hillary,...). No a zas nic, ti dva nereagujou. "Láďo, práci nedostaneš." Tak Láďa: "Chlapi, ale já se znám i s papežem." Tak vezmou dodávku, dojedou do Vatikánu, tam papež zrovna slouží mši, plný kostel lidí. Láďa se pustí nahoru k oltáři, už zdálky volá: "Nazdar Karle !" Papež ho uvidí, roztáhne ruce, objímají se, pokecaj, jak to jde a jak se má Bůh, ...atd. Láďa se vrátí zpátky, tam stojí ti dva chlapi, úplně vodvařený, dolní čelisti spadlý až na hrudník, voči vykulený. Láďa na ně kouká: "To jste tak hotový z toho, že se znám s papežem?" "Ne to ne, ale před chvilkou tudy šli dva Japonci, a ten jeden se ptal: "Co je to za kreténa, co támhle stojí vedle Ládi?"
 
 
Jdou dva pingpongové míčky a jeden říká:
"Pozor schodydydydydydy
 
 
Přijde stará dáma do Chase Manhattan Bank. V náručí má velký papírový pytel. Přistoupí k okýnku a chce mluvit s prezidentem banky. Úředník, že lituje, ale není to možné.
"To se uvidí," řekne dáma. "Mám tu tři milióny na hotovosti, chci si otevřít konto a když mě k němu nepustíte, půjdu jinam a zatelefonuju mu, že jste mě vyhodil."
Takže ji zavedou k prezidentovi Chase Manhattan Bank, ten je na starou dámu hrozně milý, všechno zařídí, ovšem - je zvědavý, jak k penězům přišla. Burza? Dědictví?
"Já se sázím," vysvětluje stará dáma. Prezident je překvapen. Sází? S kým? A o co?
"Vsadím se například s vámi, pane prezidente, o pětadvacet tisíc dolarů, že budete do zítřka do deseti hodin dopoledne mít hranaté koule!"
Prezident užasne, je trochu pohoršen, ovšem pětadvacet tisíc dolarů je částka, která je zajímavá i pro prezidenta Chase Manhattan Bank. Vsadí se, večer jde domů, pořád se kontroluje, žádnou změnu neshledává, i ráno je všechno v pořádku, naposledy se zkontroluje v 9.55, a když se ozve v deset klepání na dveře, má báječnou náladu.
Stará dáma vejde s elegantním pánem v závěsu. Jde kvůli té sázce a ten pán je její právník.
"Je mi líto, madame," za4ne prezident Chase Manhattan Bank, "ale tentokrát, jak se obávám, jste nevyhrála."
"To se stává," krčí dáma rameny. "Jistě chápete, že vám sice věřím, ovšem přesvědčit se musím!"
Prezident Chase Manhattan Bank souhlasí, stáhne kalhoty, stará dáma se přesvědčí a prezident najednou řekne:
"Promiňte, madame, ale proč váš právník mlátí hlavou o stěnu?"
Stará dáma se usměje:
"Já se s ním vsadila o sto tisíc dolarů, že dneska dopoledne budu držet prezidenta Chase Manhattan Bank za koule!"
 
 
 
 
 
 

Zobrazit další články tohoto autora

Další články z rubriky sex

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.